Historie

    Co říci úvodem? Asi to, že na počátku bylo slovo. V případě ŠU-FY tím slovem nebylo "Bůh" či " Haleluja", ale jednoznačně PHB. Před dávnými a dávnými časy, začala parta táborníků, vodáků a jiných exotů tak jaksi inklinovat k sobě, a nitky přátelství a vzájemných vztahů se v toku času zasukovaly a propletly, až vznikl naprosto unikátní - nesourodý a přece pevný - "chuchvalec", jak už bylo řečeno - PHB.

Jak už je v českých zemích zvykem, každý druhý člověk hraje na kytaru a nikdo se moc nežinýruje přidat se k partě kamarádů. Samotná prapodstata ŠU-FY má proto podobu obrovského hejna více či méně zdatných kytaristů hulákajících po hospodách, svátečně pak uplatňující všeobjímající slovácký mnohohlas.
    Postupem času ti, kteří uměli hrát na kytaru nejhůře, začali uvažovat o jiných nástrojích, jednak aby se stali zajímavějšími a aby se v záplavě kytaristů neztratili. Jak se k nástrojům dostali jednotliví členové se můžete dočíst v jejich osobních profilech. Tím se začal profilovat hudební celek, který si začal říkat Šumařinka Five. I přesto, že five je - volně přeloženo z angličtiny - pět, velikost hudebního tělesa byla ne nepodobna co do počtu slavným Alexandrovcům, Baletu Československé televize či Poutníkům za dobách největší slávy

Po krátké kapelní krizi a personálním zemětřesení se nakonec vyprofiloval hudební celek o pěti členech, čili název Šumařinka five (čti ŠUmařinka FAjf) - odtud tedy zkratka ŠU-FA konečně dospěl naplnění.

Domovskou scénou ŠU-FY zůstává sál hospody na Kameňáku, ale nechybí ani úspěšné vystoupení všelikde jinde, hlavně to byla hospoda U Vodičků v Bohuslavicích.

Po odjezdu Baldy do zahraničí se Šu-Fa smrskla na čtyři stálé členy a tak místo pátého v kapele zaujal bubeník BOSS, ( no dnes už dva bubeníci ) které zdatně programuje a bravurně ovládá Kovoš.

No a na světě je taky videoklip.

  A co dál? Postupně se dává dohromady docela slušný aparát, takže teď vzhůru na podia. A kde hrajem se dozvíte na novinkách.